Pre dnešných mladých ľudí je fašista človek, čo má iný názor na sankcie, že nič dobré nepriniesli, čo by chcel mier, čo by chcel neutralitu a nie zaťahovanie do svetovej vojny, čo by nechcel voliť progresívnu vládu.

Skutočný nacizmus už odsúdiť nevedia, nacisti SS sú im ukradnutí alebo ich považujú za hrdinov, pretože vraždili Rusov. Logika je ich najslabšia stránka, pretože nezaujíma ich, že vyvraždení Rusi v minulom storočí nič nemali s dnešným vpádom na Ukrajinu.

Médiá ich vychovávajú ku kolektívnej vine Rusov, aj tých v minulom storočí, že každé vraždenie Rusov majú schvaľovať. Za tým sú snahy vštepiť mladým ľuďom takú nenávisť k Rusom, aby prijímali aj ďalšie vojny s Ruskom a mohli ich do takých vojen aj v budúcnosti mobilizovať.

Skončila výchova proti kolektívnej vine, ktorú ešte naša generácia zažila, aby sme necítili nenávisť k Nemcom za holokaust, čo nás tiež ovplyvňovalo, keď sme stále pozerali filmy o nacistoch. Nemecký jazyk sa nám spájal s nacistami. Aj napriek tomu sme mali výchovu k tomu, aby sme nepodliehali obviňovaniu všetkých Nemcov z kolektívnej viny za druhú svetovú.

Áno, podliehala som tomu aj ja, že sa mi nepáči nemecký jazyk, lebo je to reč nacistov. Keď ma zaradili do triedy s nemeckým jazykom, v škole zobrali do úvahy, že nemecký jazyk sa učiť nebudem, lebo pre mňa je to jazyk nacistov a preto sa mi nepáči. Ale nikdy som k všetkým Nemcom necítila takú nenávisť, ako sa to dnes vštepuje mladým, aby nenávideli Rusov a uznávali kolektívnu vinu aj do minulého storočia, že ich vraždenie bolo hrdinstvo.

Svetu sú už nacisti ukradnutí. Miesto toho, aby ich odsúdili, častokrát ich v mainstreame doslova obhajujú, že veď vraždili Rusov! 

Je to jasná snaha o rehabilitáciu nacizmu a fašizovanie Európy proti Rusom. Ako Nemcov štvali proti Židom, dnes Európanov štvú na kolektívnu vinu Rusov. Podľa mňa z nich chcú vyrobiť nových nacistov, čo by boli rovnako ochotní bojovať proti Rusom.

Je to obludné, keď dnešní mladí túžia vyvražďovať Rusov a otvorene to môžu písať po sociálnych sieťach. Je to obludné nielen od Rusov, ale aj od Európanov! Je to oslovovanie toho najsvinskejšieho, čo v ľuďoch je, aby sa vyžívali vo vraždení a nerušene písali, že chcú vidieť lietať roztrhané kusy tiel!

Naša generácia k takej nenávisti vychovávaná nebola, hoci my sme priamo mali v rodinách ľudí, čo osobne zažili druhú svetovú vojnu!

Tí nás vychovávali k nenávisti voči vojne!

Takto sa vo svete obhajujú nacisti – ďalší príklad:

Multikulturalismus s nacistickou duší. Stane se neonacistka budoucí kanadskou premiérkou?

„KANADA/UKRAJINA: “Budoucí kanadská premiérka musí říct pravdu o svém dědečkovi, který byl nacistickým kolaborantem” – tak zněl titulek článku v kanadském internetovém magazínu Tablet z května 2022. Přímý a upřímný.

Neméně zajímavý byl i podtitulek: “Volební základna vicepremiérky Chrystie Freelandové je v kanadské ukrajinské diaspoře, která proměnila nacistické kolaboranty v nacionalistické válečné hrdiny”.

Ano, v tomto rok starém článku jde skutečně o Chrystie (ve skutečnosti Chrystiu) Freelandovou, která tak výrazně figurovala v neonacistickém skandálu, jenž se odehrál nedávno v kanadském parlamentu.

Byla to právě ona – rozjařená Chrystia, jež jako první vyskočila a začala tleskat za zády ukrajinského prezidenta a kanadského premiéra Justina Trudeaua. Byl to její velký svátek, glorifikace jejího dědečka Michaila Chomjaka, muže, který za druhé světové války ospravedlňoval a schvaloval střílení Židů a vyhlazování dalších odpůrců Hitlera.

Zdá se, že internetový časopis Tablet viděl Chrystiu v čele kanadského kabinetu předčasně. Ale, čert nikdy nespí. Jednak proto, že ukrajinská otázka v nejširším slova smyslu je nedílnou součástí kanadského multikulturalismu – ideologie, jež se zabývá zachováním, ochranou a podporou rozdílů mezi kulturami národů či národnostních menšin obývajících zemi, a současně i koncepcí nutnosti soužití různých kultur v rámci jedné společnosti.

Hlavní myšlenkou této státní politiky v Kanadě je zachování a podpora kulturní rozmanitosti, která přispívá k obohacení společnosti. Cílem je zbavit lidi pocitů nenávisti, rasismu, xenofobie a dalších nedostatků v mezietnické komunikaci. Metodami a prostředky multikulturalismu jsou vzdělávání a výchova, jež podporují mezietnickou harmonii a úctu ke všem národům a národnostem.

Nejznámější je v tomto ohledu její dědeček z matčiny strany Michail Chomjak, který sloužil Adolfu Hitlerovi jako redaktor ukrajinsky psaných kolaborantských novin v Polsku „Krakovské noviny“ a velmi aktivně a vynalézavě podporoval německé “řešení” židovské, polské a sovětské “otázky”. Popravy těchto kategorií lidí v celé Evropě prostě zahřály banderovskou duši “pana Michajla” a inspirovaly ho k velebení “pana Adolfa” a “slavného wehrmachtu”.

Vnučka o minulosti svého dědečka věděla, ale pečlivě to tajila a označila vše za “ruskou dezinformaci”.

Problematickou stránkou v životopise Christie je dědeček Michajlo, kolaborant a Hitlerův ideologický přisluhovač. Kanadská média zveřejnila zajímavou fotografii, na níž je napravo od kouřícího nacistického dědečka, vpravo dole (v pravém dolním rohu fotografie) ve vojenské uniformě Emil Gassner, nacistický správce odpovědný za tisk v regionu včetně Krakova. Právě on ovlivnil Michaila Chomjaka při zdůvodňování a ospravedlňování holocaustu.

Chrystia se však svého dědečka a jeho myšlenek nevzdala dodnes. Vždy si byla vědoma Chomjakovy minulosti a v roce 1996 se podílela na vydání očistného článku o “Krakovských novinách”, který vyšel v kanadských médiích. A časopis Tablet v roce 2022 cituje její esej z roku 2015 pro Brookings Institution s názvem “Moje Ukrajina”: “Moji prarodiče z matčiny strany uprchli ze západní Ukrajiny poté, co Hitler a Stalin v roce 1939 podepsali pakt o neútočení. Nikdy se neodvážili vrátit, ale udržovali úzké kontakty se svými sourozenci a jejich rodinami, které zůstaly. Po zbytek života se moji prarodiče považovali za politické exulanty s odpovědností za zachování myšlenky nezávislé Ukrajiny, která naposledy existovala, byť krátce, v době po chaosu ruské revoluce v roce 1917. Tento sen přetrval do další generace a v některých případech i do generace následující”.

Chrystia se snažila svého dědečka očistit. A ve stejném roce 2015 vyšel v deníku Toronto Star článek s názvem “Jak se Chrystie Freelandová stala první hvězdou Justina Trudeaua”, v němž je Michajlo Chomjak vylíčen jednoduše jako “právník a novinář”, přičemž je naprosto lživě ignorována povaha jeho novinářské práce.

A po letech sama Chrystia řekne: “Všichni moji prarodiče milovali Kanadu, ale můj ukrajinský dědeček v tom byl nejvášnivější. … Byli Kanadě neskonale vděční za to, že jim poskytla azyl, a tvrdě pracovali na tom, aby na Ukrajinu přinesli svobodu a demokracii.” A v médiích se objevily Chomjakovy zázračné rodinné fotografie.

(Milá nacistická rodina s piatimi deťmi na kolenách, akokeby nacisti nemali rodiny a deti!)

Podstatu dědečka to však nezměnilo. Nezměnilo to ani pohled na něj, na jeho vnučku, ani na esesáka Huňku, kterého představili Zelenskému v parlamentu. Freelandová a její šéf, premiér Trudeau, i nadále vše vysvětlují intrikami ruské propagandy. A kají se. Za to, že údajně nevěděli o minulosti pozvaného esesáka, ale vůbec ne za to, že tento upír nebyl dosud potrestán za své zločiny proti civilistům za druhé světové války a dokonce se chystá odjet z Kanady, kde se proti němu zvedl značný protinacistický odpor, “ke svým přátelům do Jižní Ameriky”.

A časopis Tablet i nadále naznačuje možné premiérství Christie, pokud veřejně uzná pravdu o svém dědečkovi a odsoudí ji. Tak, jak to udělalo například mnoho německých politiků, jak nám sděluje časopis. Je také dost možné, že Chrystia nepřizná nic, a přesto se stane premiérkou…“

https://ukraina.ru/20230929/1049788343.html

Predstavte si, že u nás by sa uchádzal o post premiéra človek, ktorý má nacistické korene a svojich predkov za to neodsúdil, ani sa od nich nedištancoval, ale pracuje na ich ospravedlňovaní, že pomáhali budovať demokraciu a slobodu!

U nás, kde ste fašista za akékoľvek obhajovanie čohokoľvek nacistického. Teda, tak to ešte bolo donedávna, ale už nie je!

Je doslova smiešne považovať Mazureka za fašistu, hoci on nikde nepracuje na obhajovaní nacistov, prečo sa teda oháňajú tým, že hádzal kamene, čo on ani nehádzal a len vyrevoval a ju, čo roky pracuje na obhajobe nacistov, už nie, s ňou počítať ako s premiérkou.

Predstavte si, že by sa Mazurek alebo Uhrík nedištancoval od nacistov SS vo vlastnej rodine a ešte ich obhajovali!

Dnes by mainstream sústavne nepísal len o tom, že hádzal kamene.

A tí istí ľudia sú ticho pri obhajobe nacistov SS, alebo sa na ich obhajobe, že nemáme o tom dôkazy, že aj vraždili, priamo podieľajú – Denník N! 

Aký musí byť človek hlupák, aby im veril, že naozaj im nacizmus niekedy vadil?

Mohli by mať pri nacizme tak zjavne dvojaké metre a boli by schopní slov, že nemáme dôkazy o vraždení niektorých nacistov SS? 

Napokon nacistov obhajujú viac než Mazurek, ktorý „hádzal kamene“.

Obhajoba nacistov SS, že všetci predsa nevraždili, je horší nacizmus než to, čo kedy urobil Mazurek, z ktorého nevypáčili odsúdenie holokaustu! V ktorých novinách on písal obhajobu nacistov SS, ako to dnes už bežne robia novinári aj v Česku? Dávala som tu také dôkazy, môžem vyhľadať!

A z nej odsúdenie nacistov v rodine vypáčili? A z týchto novinárov odsúdenie nacistu SS vypáčili?

Iste nie, keď naopak ich obhajoby a ešte aj ich čitatelia tu na Pravde k tomu písali, ale vraždili Rusov! Obhajovali ich tu tiež! 

Tu nacizmus nemá žiadny, len vydieračský obsah! Tu ho progresívni novinári strany PS používajú výlučne ako hanlivé označenie bežných občanov, ktorí by nesúhlasili s riešením migračnej krízy, so sankciami, s voľbou ich nimi takto násilne pretláčanej progresívnej koalície.

Pojem „nacizmus“ je pre nich len najúčinnejšia páka na rozoštvávanie občanov a ich rodín. Neznamená pre nich nič!

Pre nich je to len palica na vydieranie volebných hlasov!

Pre Jakuba Fila je to Fico a Danko.

Pre Vašáryovú voliči Smeru, SNS a iných strán, než môžu vyskladať progresívnu koalíciu!

Naozaj odsudzujú holokaust? Lebo podľa mňa nie!

.