Na úplne všetko sa môže nabaliť aj extrém a extrémisti. Niet takej oblasti, na ktorú by sa žiadni extrémisti nenabalili. Preto vždy musíte bojovať proti extrémistom a všade, aby aj dobré myšlienky nezničili svojim extrémizmom.
V slobodnej spoločnosti sa to dá, lebo v slobodnej spoločnosti sú dovolené a podotýkam, že odborné a verejné diskusie k rôznym problémom v danej téme. To je práve zárukou, že žiadna dobrá myšlienka nemôže byť zneužitá, lebo sa ňou zaoberajú odborníci, ktorí o tých problémoch aj verejne diskutujú, aby všetci ľudia videli, že všetky problémy sa v danej téme riešia a sú zodpovedané odborníkmi.
Práve preto sa v takej spoločnosti ľudia neboja prijímať nové myšlienky, lebo vidia, že odborníci na danú tému sa venujú všetkým problémom, ktoré sa v tom vyskytujú.
Napríklad, keď chce niekto meniť školstvo, vyzývajú mnohých odborníkov, aby sa k tomu vyjadrili a rozoberali všetky problémy, ktoré sa v tom vyskytujú. Keď sa to deje slobodne, ľudia sa nemusia a ani nebudú báť problémov, ktoré budú rozobraté a zodpovedané, ako ich budú riešiť.
Ale deje sa toto pri téme transrodových ľudí a výchovy na školách? Nie!
U nás neexistujú žiadne verejné diskusie odborníkov, ktoré by riešili problémy, ako si predstavujú odborníci, že budú riešiť tento problém, ktorý na západe už riešia! Preto som naň na SME, keď ma ešte nezablokovali ako diskutéra, upozornila.
Stručne povedané, matka bola ostro kritizovaná, že čo jej má čo vadiť, že štvrtina triedy jedenásťročných detí sa zrazu identifikuje ako opačné pohlavie. Prečítate si nižšie. Tá matka nebola homofóbna, ohradila sa len proti tomu, aby odborníci riešili aj problémy, že toľko transľudí nemôže existovať v jednej triede, koľko ich podporujú, aby si zmenili pohlavie, že tu už nejde o skutočných transľudí ale zneužívanie hlúposti ešte malých detí, čo im môže spôsobiť aj psychické traumy aj hormonálne poškodenie.
Presne toto sú tie extrémy, ktorých sa aj absolútne nehomofóbni ľudia boja, že toto sa nikde odborne nerieši a zachádzajú tu aktivisti do úplných extrémov!
Myslíte si, že je správne umlčať ich ako len homofóbnych, ako sa aj na tú matku zosypalo od opačných extrémistov?
Kto toto vidí, čoho sú schopní opační extrémisti a do akých extrémov zájsť a nebrať žiadny ohľad na vek detí a žiadny ohľad na hormonálne umelé zmeny u ešte detí, nemôžete sa čudovať, že extrémy odmietajú a potom túto tému apriori vôbec neprijímajú a len ako extrémistickú!
A tak isto zareagovali aj diskutéri na SME. Okamžite mi to vyklikali mínuskami akokeby ten, kto neschvaľuje, že štvrtina detí z triedy sú všetko transľudia, tak je asi konzervatívec a homofób a zaostalý človek.
Tak to ja sa potom tým konzervatívcom vôbec nečudujem, keď toto vidia, takýto opačný extrémizmus!!!
Veď v slobodnej spoločnosti by sa toto riešilo a nebolo by dovolené zachádzať ani opačným do takýchto extrémov!
Ale keď ľudia vidia, že táto téma vôbec nie je slobodná a vôbec nič sa v nej nesmie riešiť, takým extrémistom nielenže nedôverujú, takých budú ostro odmietať a to včetne mňa, lebo toto je extrémizmus!
29.7.2022 môj komentár na SME:
„Len aby to nezachadzalo zas do opacneho extremu, ked je pre deti homosexualita modou. Co ani to by nevadilo, keby ich nechceli rovno hormonalne menit a preoperovat:
ŠKOLY: Jak se děti stávají trans…
14.7.2022
„Čtvrtina dívek ve třídě mé dcery se hlásí k transgenderu. Sedm z 28.“ Když jsem to nedávno napsala na Twitteru, byla jsem ostře napadena, že jsem radikální vylučující feministka (TERF), která si vymýšlí absurdní historky, aby poškodila trans lidi. I když jsem možná TERF, nevymyslela jsem si to.
Čtvrtina dívek ve třídě mého dítěte se identifikuje jako chlapci. Jedna z nich měla letos čtyři jména, všechna z anime seriálů.
Neustále se setkávám s tím, že lidé na zatraceném Twitteru i v populárních médiích říkají, že trans je nepatrná menšina, méně než 0,1 % populace.
Pokud je to pravda, co se to děje ve škole mého dítěte? Co způsobilo, že počet děvčat identifikujících se jako trans v jednom ročníku vzrostl z konstantní nuly před pandemií na současných 25 %?
A tu aktualny pribeh z Ceska:
Můj život s transgender puberťákem“
https://kravarcikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=789704
z diskusie:
https://komentare.sme.sk/diskusie/5151530/preco-by-nas-mala-zaujimat-spomienka-na-homosexuala.html
Tu je spomínaný článok (krátený) z júla tohto roku, na ktorý som upozornila v komentári na SME:
ŠKOLY: Jak se děti stávají trans…
Třetí problém je v tom, jak škola přistupuje k „coming outu“ dětí. Zdá se, že jejich oficiální politikou je prostě řídit se tím, co děti řeknou, aniž by o tom informovali rodiče. Pokud dítě řekne, že má nové jméno a zájmena, škola se s tím prostě smíří – a vytvoří scénář, kdy už tak utrápené dítě nakonec vystřídá čtyři jména během šesti měsíců. (Říkám, že se to „zdá být“ pravidlem, protože toto pravidlo není nikde napsáno ani oficiálně. Škola změnila jméno a zájmena mého dítěte bez mého vědomí. Ani nám nezatelefonovali, přitom jsme ve škole už léta, učitele dobře známe a jsme aktivními členy školní komunity).
Nic z toho by nevadilo, kdyby šlo jen o vlajky a zábavu s identitami. Ale tak to není. Pro mou dceru byla změna jména a zájmena (se kterou jsme na radu terapeuta bláhově souhlasili) zlomovým bodem k depresi a sebepoškozování.
Byla z toho nešťastná.
Když jsem se školou mluvila o tom, jak jí škodí, nechtěli to slyšet. Řekli mi, že oslavují všechny identity, že jsou hrdí na to, že jsou inkluzivní. Nedokážou vnímat transgenderovou problematiku jinak než jako zábavné vlajky a inkluzi a respekt. Nevidí tu temnou stránku, kterou vidíme my rodiče: snažíme se chránit své děti před blokátory puberty, které jim ničí kosti; před užíváním hormonů opačného pohlaví u dětí, které ještě ani nezahájily sexuální život; před radikálními operacemi na jejich vyvíjejících se tělech.“
Pravidelně mluvím s rodiči ostatních dívek. Každý reaguje jinak: někteří začali své děti medikovat, jiní jsou proti; někteří jim koupili stahující popruhy na prsa, jiní ne; někteří se změnou jména souhlasí, jiní se brání. Jediné, co je všem rodičům společné, je pocit zmatení. Co se to tu sakra děje? Proč se čtvrtina dívek ve třídě označuje za trans?
„Myslím, že v devadesátých letech se spousta z nás považovala za anorektičky a navzájem se v hladovění podporovala,“ řekla jedna z matek. Myslím, že podobnost je zřetelná, ale je tu jeden zásadní rozdíl: v 90. letech tyto skupiny dívek v jejich pokřiveném vnímání vlastního těla a v jejich sebepoškozování nepodporovali žádní lékaři. Žádná škola neoslavovala anorexii.
Tentokrát však lékaři a školy anorektičkám v dietách pomáhají.“
Převzato z Substracku – výpověď rodiče ze skupiny Parents Impacted by Transgender Ideology
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/skoly-jak-se-deti-stavaji-trans.A220713_192200_p_spolecnost_nef
Trinásť diskutérov zo SME mi na to kliklo mínus, že to nemám čo spomínať!
Keď čokoľvek budú presadzovať extrémisti, nielenže tomu ľudia nebudú dôverovať, ale budú to pre ich extrémizmus tvrdo odmietať a to nielen konzervatívci, ale všetci ľudia so zdravým rozumom, ktorý ten extrémizmus vidia!
Pokiaľ čokoľvek, hoci aj dobré budú presadzovať extrémisti, všetci to budú vždy ostro odmietať, keď majú zdravý rozum.
To neznamená, že počiatočná myšlienka o prijímaní inakosti bola zlá, ale to, že extrémisti nech sa nabalia na čokoľvek, nič dobrého spoločnosti neprinesú, len extrémizmus, ktorý je vždy a vo všetkom nebezpečný!
To aby ste chápali konzervatívcov, prečo túto tému ostro odmietajú! U nás ju presadzujú extrémisti. Inak by nemali problém tieto problémy riešiť a chápať (aj na SME), čo je v tom už extrém. Pokiaľ nechápu, tak sú nebezpeční ako zas extrémisti na opačnom konci.
Fakt je to ťažko pochopiteľné? Fakt je ťažké v tomto chápať všetkých ľudí, nielen konzervatívcov?
A toto je chyba konzervatívcov, že opační sú extrémisti?
.
malinova, mala si statnicu z psychologie tak... ...
malinova, nefandi si ak to niekto rozklikne,... ...
Mas pravdu, chybaju odborne diskusie k... ...
Búrka v šerblíku. Ak budú mať deti v škole... ...
Pani M., ak niekto z týchto ľudí vo svojom... ...
Celá debata | RSS tejto debaty