„Ale mini-mocnosti se z něj mohou pokusit vyvlíknout obětováním dostatečného množství spojeneckých pidi-zemí!“
Veľmi zaujímavý rozbor, na ktorý vás chcem upozorniť:
Macronův plán – zopakovat 15.březen 1939! Profesionální historik Petr Fiala včera dokázal, že nerozumí ani historii!
„Petr Fiala, profesionální historik, profesor politiky, a současný vládce ČR, asi aby všem Čechům stoprocentně dokázal, že krom vladařství, vůbec nerozumí ani politice, a ani dějinám, tak na svém profilu v síti X, včera ve vší vážnosti, vyhlásil: Všem, kteří mají plná ústa míru, bych připomněl minulost a kam vede politika appeasementu. V roce 1938 obětovaly evropské mocnosti Československo, aby uspokojily Hitlera. A důsledky všichni známe.
Profesor historie a politiky Petr Fiala, tak popřel nejen nejnovější vědecké dílo z roku 2022 o rafinovaných plánech západních mocností, jak obětováním ČSR v letech 1938/39 rozpoutat válku Hitlera se Stalinem, a obě země nechat vzájemně vykrvácet pro svůj pozdější prospěch: 推卸責任:理論框架及慕尼黑危機與韓戰之案例研究, (společná práce profesorů z Národní University Tchaj-wan a Univerzity Karlovy v Praze), ale i starší vědecko-historickou analýzu, slavných profesorů Thomas J. Christensena and Jack Snydera, Chain Gangs and Passed Bucks, publikovanou v roce 1990 samotným slovutným Massachusettským technologickým institutem, jenž pravidelně školí ty nejvyšší generály USA. Fialova neznalost reálných procesů, jimiž západní mocnosti bezskrupulózně řídí své politiky vůči malým státům, typicky procesu “buck-passing”, kterým mocnosti místo sebe zaplétají do válek jiné státy, je pro budoucnost ČR a jejích obyvatel vysoce nebezpečná, protože Fiala svým včerejším citátem všem na celém světě ukázal, že ani netuší, že diplomatická hra “passing buck” sehraná s ČSR a s jejími občany v letech 38/39, se letos opět opakuje, a ČR a její obyvatelé mají být zřejmě opět obětováni zapletením do války vyvolávané k oslabení Ruska. Minulý mnichovský “buck-passing” 38/39, podle ustálené západní teorie odvrátil Stalin svým vlastním “buck-passing”, který vešel do dějin jako Pakt Ribbentrop-Molotov, kdy rozdělením Polska situaci převrátil, a vyvolal nejdříve válku Hitlera proti Francii a Británii, a získal čas, jak původním mnichovským “buck-passing” plánovaly Francie, Británie a USA, a s společně s USA pak po válce slíznul smetanu na úkor poražených a vyčerpaných mocností. USA byly podle nejnovějších analýz zapleteny do mnichovského buck-passing, a díky politice izolacionismu, se nejprve z války vyvlíkly, a potom se do ní nechaly mazaně vtáhnout sankcemi na holandskou indonéskou ropu, kdy nedaly Japonsku jinou možnost než kapitulovat a opustit územní zisky v Číně a v Koreji, a nebo přepadnout USA v naději, že válka s Německem, do které USA svým útokem pravděpodobně zapletou, je natolik oslabí, že Japonci budou moci uzavřít aspoň částečně úspěšný mír, který Japonsku ponechá aspoň nějaká území dobytá před rokem 1942. Hry buck-passing velmocí jsou nemilosrdné, a malé země si musí dát velký pozor, aby se nestaly jejich oběťmi.
Současný Buck-passing jsme podrobně rozebírali už v MAP 1824 na podzim 2023, v souvislosti s tehdy uniklým vyjádřením italské premiérky Meloniové, která se přiznala, že se obává zatažení Itálie do dlouhé vyčerpávající války. Itálie se přitom aktivně účastnila mnichovského buck-passing na straně Hitlera, ale je poučné proč! Protože dík sbližování Německa a Británie v protisovětské politice po Hitlerově zvolení, Londýn nejen povolil Hitlerovi znovuvyzbrojení Německa, ale i došlo ke kolapsu tzv. Stressa Aliance, obranného paktu mezi Rakouskem, Británii, Francií a Itálii, který zaručoval svobodnou existenci Rakouska jako “klientského” státu Itálie. A Mussolini a spol. si uvědomili, že Italové jsou příliš slabí, aby se mohli účastnit souboje o vliv a zisky ve Střední a Východní Evropě, a soustředili se proto na jižní Balkán a Severní Afriku, a získali tak Hitlerovu podporu výměnou za odstranění poslední ochrany Rakouska před Anšlusem. Meloniová je západními liberály často titulovaná “italská Mussolini”, k odkazu duceho se dlouhou část své politické kariéry hlásila, a určitě tak dobře zná celou historii Anšlusu Rakouska i připojení Sudet a vzetí Protektorátu Čechy a Morava pod ochranu vůdce. A ví, že to byla hlavně Velká Británie, která umetala Hitlerovi cestičku, aby rychle a bez vlastních obětí obsadil všechny země mezi Německem a SSSR, a mohl tak rozpoutat Londýnem zamýšlenou válku proti SSSR. Válku, která Řím vmanipulovala do osy s Berlínem, viz zde str.109, i se všemi katastrofickými důsledky, které to pro Itálii vyvolalo. Meloniová se nyní snaží na válce na Ukrajině “maximálně vydělat na evropských dotacích pro italský průmysl a energetiku. Poskytovat Ukrajině, co nejméně pomoci, ale tak, aby to nebylo úplně okaté. A hlavně se do války napřímo nezaplést. Dá se tak konstatovat, že Meloniová se, z britské politiky Anšlusu a Mnichova 38, dokonale poučila, na rozdíl od profesora historie Fialy, který nejspíš nic z obou neblahých událostí nic nepochopil.
Mocnostem, nyní hlavně USA, jde o oslabování Ruska s využitím ukrajinské války, bez vlastního zapojení. Obdobně šlo Stalinovi v roce 1950 v korejské válce o oslabování USA, bez vlastního zapojení. Na rozdíl od mnichovského “buck-passing”, který byl hrou 7 relativně stejně silných mocností, ve které se řešilo, která, kterou nejdříve přepadne, a které se prvním bojům vyhnou, aby získaly čas na zbrojení, aby potom na úkor oslabených válčících mocností snadno slízly vítěznou smetanu, je nynější kyjevský “buck-passing” hrou především tří supervelmocí Číny, Ruska a USA mezi sebou, ve které evropské mini-velmoci mohou být USA obětovány vržením do boje proti Rusku, pokud včas nevrhnou některé své neopatrné evropské pidi-spojence do boje místo sebe. Mnichovský “buck-passing” 38/39 protože byl hrou rovnocenných mocností, neměl jednoznačný výsledek, a dal se převrátit, jak provedl Stalin. Současný kyjevský “buck-passing”, jak ukázala na příkladu korejského “buck-passing” 49/55 nedávná tchajwanská srovnávací studie, nelze tak snadno odvrátit, ani převrátit, jako mnichovský, protože o jeho průběhu rozhodují jen supervelmoci. Ale mini-mocnosti se z něj mohou pokusit vyvlíknout obětováním dostatečného množství spojeneckých pidi-zemí, které splní cíl jediné západní supervelmoci, která nynější ukrajinský buck-passing vyvolala s cílem porazit Čínu rozkladem Ruska vyčerpávající válkou a ekonomickými sankcemi.
Macron svým nedávným voláním po rozmístění vojsk NATO na Ukrajině hrál hlavně hru o schválení masivní evropské dotace na zbrojní program pro Ukrajinu. A tuto hru prohrál, protože konečný schválený text dotace 5 miliard EUR ze 13. března umožňuje zemím dodávajícím zbraně na Ukrajinu přímo odpočítat ze svých povinných odvodů do společného zbrojního fondu 1 EURO za každou účetně předanou výzbroj v hodnotě 2.3 EURA. A Německo a další země, předávající Ukrajině různý starý kovošrot, účetně označený za moderní zbraně, tak do fondu nezaplatí ani cent, a platit budou pouze země už nevlastnící žádný kovošrot, který by mohly Kyjevu poslat a Bruselu vyúčtovat, a nebo země nemající žádné zbrojovky, aby mohly jakési zbraně vyrábět a dodávat a účtovat. Suma fondu 5 miliard EUR, ze které si Macron myslel, že francouzské zbrojovky uzmou většinu, se tak ztenčí na platby z Lucemburska, a možná z Malty, a z Irska, a Macron zase ekonomicky ostrouhá, a Ukrajina v konečném důsledku dostane jen to, co už jí bylo slíbeno před schválením fondu 5 miliard. Bruselské pře-účtovací operace jsou slavné, a ne náhodou si Kyjev před pár dny stěžoval, že z miliard, slíbených Ursulou už na jaře 2022 na první dárcovské konferenci konané v Polsku, ještě Ukrajina neviděla ani cent, a ani náboj, a ani obvaz či náplast.
Fiala a Pavel bohužel evidentně postrádají excelentní diplomatickou průpravu Edvarda Beneše, i zdravý selský rozum nebo znalost vlastních dějin Meloniové, a tak nechápou, že na Ukrajině se nyní hraje nemilosrdný buck-passing, a že zapojit se do něj dobrovolně podle pravidel evropských mini-velmocí a bruselské úřednické klaky, znamená jen riskovat děsivé oběti Poláků za druhé světové války. Zatímco Beneš hru Britů 38/39 pochopil, prohlédnul a využil v český prospěch, a ČSR i její obyvatelé z II. světové války jeho zásluhou nakonec vyšli s velmi málo zničeným průmyslem, i s velmi nízkými ztrátami na životech, Poláci, jak dokládá válečný deník britského generála Ironside z července 1939 se nechali Brity i Francouzi dokonale napálit, a nakonec si vše odnesli zničením země, i po Bělorusech, snad největšími lidskými ztrátami na celkový počet obyvatel. Ukrajina začíná být válkou vyčerpaná, a Medveděv včera označil její mírové plány za produkty “vyklovaného mozku klauna v zeleném tričku“, a připomněl, že mír, je buď důsledkem, bezpodmínečné kapitulace po úplné porážce, a nebo důsledkem přijetí rozumných podmínek předložených vítězící stranou. Ukrajinskou porážku očekávají už takřka všichni, má-li buck-passing pokračovat, je třeba další země, aby se zapojila. Proto raději Babiše, který navrhuje uspořádat v Praze mírovou konferenci, než Fialu a Pavla, kteří nevylučují obětovat Čechy v sobecké velmocenské politické hře “buck-passing”! Macron žádná vojska na Ukrajinu nevyšle, 79% Francouzů je striktně proti, a jen 11% Francouzů souhlasí s nějakou ekonomickou pomocí Ukrajině. Pokles ze 39% na 11% za jediný rok ukazuje na rychlý konec podpory Ukrajině v západní EU. Západní mocnosti tak raději zase někoho obětují stejně jako v letech 1938/39, jen aby sami nemusely nést žádné oběti. Bohužel Fiala této politice tleská!“
Dnes je s týmto Svatošom aj diskusia „u Hájka“ na ktorú som veľmi zvedavá.
Tento článok tiež upozorňuje na vzájomné podrážanie sa medzi zdanlivými spojencami:
F. Cunnigham: Evropské mocnosti si navzájem vrážejí nůž do zad kvůli porážce v proxy válce na Ukrajině
„SVĚT: Selhání v roli vazalů amerického impéria a hrozící katastrofa v podobě porážky zástupné války NATO na Ukrajině těžce doléhá. Evropa je prolezlá zradou ve stylu odvěkého imperiálního soupeření. Je to žalostné sledovat, ale velmi poučné o tom, kdo jsou skuteční padouši tohoto díla.
S klasickou elitní zbabělostí však Macron zjevně nechce být poblíž frontové linie, až se akce rozhoří. Raději se uvelebí v pohodlném křesle v Elysejském paláci a bude odtud štěkat rozkazy pro rozzuřené pudlíky.
Mezitím ta druhá bašta evropské zdvořilosti (tedy proradného podvodu), staří dobří Britové, přemlouvají Německo, aby poslalo na Ukrajinu rakety dlouhého doletu, které by zasáhly hluboko v Rusku.
Německý kancléř Olaf Scholz se brání dodávkám řízených střel Taurus ukrajinskému režimu. Zbraň německé výroby má dolet 500 kilometrů. Vzhledem k rozvášněným neonacistům v Kyjevě (v čele s židovskou loutkou Zelenským) je jisté, že rakety Taurus budou vypáleny na Moskvu, aby zabíjely „Untermenschen Rusy“.
Proto se Scholz obává. Jeho vrchní velitelé Luftwaffe již byli přistiženi při plánování, jak by „supernástroje“ Taurus byly použity k zasažení hlubokých ruských cílů.
Do hry vstupují vždy zdvořilí Britové, kteří Němcům podávají pomocnou ruku. Britský ministr zahraničí „lord“ David Cameron minulý týden navštívil Berlín a naléhal na Němce, aby raketu Taurus dodali Ukrajině.
Cameron prohlásil, že Londýn je připraven pomoci Německu „vyřešit problém“ s jeho neochotou poskytnout zbraň dlouhého doletu.
Britský vrcholný diplomat nabídl výměnnou dohodu, podle níž by Londýn nakoupil od Německa rakety Taurus a zároveň by dodal Ukrajině více svých řízených střel Storm Shadow. Tímto způsobem by podle Camerona nebyl Berlín zapleten do útoku na Rusko.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se smíchem prohlásila, že britskou nabídku považuje za schůdnou.
Její nominální šéf, kancléř Scholz, se oficiálně k myšlence vyslání raket Taurus staví nadále odmítavě.
Německo by udělalo dobře, kdyby k jakémukoli britskému návrhu přistupovalo s hlubokým podezřením. Koneckonců to byli Britové, kdo Německo zatáhl do dvou světových válek. První z nich měla za cíl zničit imperiálního rivala, zatímco druhá byla zosnována s cílem rozpoutat Hitlerovu válečnou mašinérii proti Sovětskému svazu.
Chladná fakta říkají, že Spojené státy a jejich evropští vazalové z NATO se pustili do zástupné války proti Rusku a jako bojiště použili Ukrajinu. Tato válka se připravovala nejméně deset let od CIA sponzorovaného převratu v Kyjevě v roce 2014, který vynesl k moci současný neonacistický režim.
Dvouletá zástupná válka se ukázala být pro americké impérium a jeho evropské satelity kolosálním neúspěchem. Kyjevský režim se hroutí před drtivou převahou ruské palebné síly. Plýtvání ukrajinskou armádou – až 500 000 mužů – stejně jako finanční a vojenskou pomocí ve výši až 200 miliard dolarů, kterou v konečném důsledku zaplatili západní daňoví poplatníci, se odrazí s obrovskými politickými důsledky pro válkychtivé západní elity.
Každá z těchto imperialistických zločineckých mocností si chce zachránit krk, protože smyčka hněvu veřejnosti se nevyhnutelně utahuje.
Francouzský kohout Macron by bezpochyby rád zablátil bojiště vojsky NATO – přičemž by se samozřejmě vyhnul tomu, aby mu bláto stříkalo na jeho lahůdkové botičky.
Američané si začínají uvědomovat, že nemohou vyhrát, a tak konečně utínají příděl peněz a nechávají Evropany na holičkách, aby se vypořádali s průšvihem kontinentálních rozměrů. Joe Biden si už ani nepamatuje, jestli to byla Ukrajina, nebo Irák, kde udělal osudovou chybu.
Británie, která je vždy arci machiavelistickou larvou, by ráda vrhla Německo do první linie proti Rusku. Není pochyb o tom, že by londýnská City mohla získat tolik potřebný kapitalistický byznys z válečných rekonstrukčních zakázek.
Zprostředkovaná válka na Ukrajině skončila a západní krysy opouštějí loď.
Západní veřejnost musí každého z nich pohnat k odpovědnosti a nenechat je, aby rozdmýchali větší válku s Ruskem jako způsob, jak odvrátit pozornost od své viny.“
Zdroj:
European Powers Stab Each Other in the Back Over Ukraine Proxy War Defeat
Preklad zvedavec – česká alternatíva
Medzitým vojnoví štváči na Slovensku + za stratu veta naháňajú hlupákov do ulíc, aby bojovali proti výsledkom volieb a cez Korčoka za stratu veta a zatiahnutie do vojny:
Chmelár dnes:
„AK NEZASTAVÍME TOTO VYHROCOVANIE KONFLIKTU, SMERUJEME K OBČIANSKEJ VOJNE
Celá debata | RSS tejto debaty