„Smrt Zemanovi.“ Co rozjel (ne)pracovník ČT, zmutovalo a rozlévá se Českem
„Spolupracovník České televize, cestovatel ve žlutém trabantu, Daniel Přibáň, se těší na to, až prezident Miloš Zeman zemře. „Je to mstivý psychopat, který nikdy nepromarní příležitost ublížit této zemi. Neodstoupí, nezbavíme se ho, dokud tady bude. Nikdy se nepustí moci, kterou získal,“ rozvášnil se krátce před půlnocí. A reakce? Prý přát si vraždu tyrana je v souladu s vyšším principem mravním. „Zlodědek“ se prý nedožije ani konce mandátu, myslí si diskutující.
Novinář a cestovatel v trabantu posunul hranice svých již mnohdy kontroverzních výroků. Pár minut před nedělní půlnocí napsal status, kde zkritizoval prezidenta Miloše Zemana. Nešlo však o pouhou kritiku, šlo o přání smrti. Prý se vždy učil, že je špatné přát někomu smrt. V historii však dle Přibáně existuje spousta případů, kdy lidé něčí smrt oslavovali. On sám si myslel, že je to věc historická a specifická pro určitý okruh zemí.
„Miloš Zeman to ale dokázal změnit. Je to mstivý psychopat, který nikdy nepromarní příležitost ublížit této zemi. Neodstoupí, nezbavíme se ho, dokud tady bude. Nikdy se nepustí moci, kterou získal. Drží se přisátý jak klíště a vyžívá se v rozkladu, hnilobě a škodí a škodí a škodí. Už aby bylo po něm!“ zvolal na svém facebooku.
Do diskuse kolem půl jedné ráno přispěchal i marketér Jakub Horák. Dle něj není dilema to umět si představit přání smrti někomu. „To dilema je umět zabít,“ myslí si. V komentáři ještě dodává, že nezabít umí každý, kdo je slabý, protože si na nic jiného netroufne. „Nechci se tu ale pouštět do podobných debat,“ doplnil.
.
Ovčáček:
„Myslíte, že se někdo z novinářů, tzv. demokratů a věčných petentů, oněch “osobností společenského a kulturního života”, nesouhlasně ozve? Ne. Ideologii totiž nadřadili úctě k lidskému životu. Za pronášení sladkých frází nás vedou do propasti totality, kruté a dehumanizované.“
.
Ale to im nestačilo, ešte za to bojujú, že je to oprávnené:
.
„Většina diskutujících ovšem podpořila Přibáně. „Promiňte, samozvaný Hradní ideologu, ale co je ideologického na faktu, že Zeman škodí České republice a jedná proti jejím zájmům? Není to jistě nijak povznášející pocit, přát si něčí smrt, ale v dějinách každého národa byly a budou momenty, kdy nic jiného vůči tyranu nezbývá,“ napsal jeden diskutující. K tomu dodal Tomáš Vtípil, že jde o vyšší princip mravní, čímž narážel na film zachycující atentát na Heydricha Vyšší princip.“
Prezident Miloš Zeman podezřelý z velezrady
Petici podali známé firmy jako Michael Kocáb, Hana Marvanová, Václav Němec a podepsali ji i další osobnosti politiky a kultury. Ta petice je stejně nesmyslná, jako byla petice proti filmu Havel. Pan Zeman dle petendů v podstatě zneuctil svým projevem ze dne 24.5. naše svaté spojenectví se Západem, stejně jako filmaři svým filmem zneuctili pomník svatosti Václava Havla.
Přiznávám, že mě tito shora jmenovaní ambiciózní majitelé pravdy lezou krkem. Samozřejmě se k nim svými výroky přiřazují i členové opozice. Většině těchto lidí jde především o své zviditelnění, čímž se příliš neliší od Václava Klause. Rád bych se těch borců se svaly na ústech zeptal, co by dělali, kdyby došlo k nějakému ostrému konfliktu. Sotva by vzali flinty a bodáky a bránili svou vlast. Počítám, že by díky svým penězům a kontaktům utekli za hranice do bezpečí.“
Prečítajte si, aké osobnosti to podpísali:
https://www.petice.com/komu_sloui_prezident_milo_zeman
Jan Kavan: Zažil jsem Irák 2003 a „nezvratné důkazy”. Soukromě mě varovali. Pravda o Rusku a USA
„Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan je skeptický k předčasným závěrům vrbětické kauzy. Připomíná, že v roce 2003 se mu coby předsedovi Valného shromáždění OSN dostávala mnohá podezření o pravdivosti „důkazů“ o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku, které vedly k invazi. Přitom tomu politici i u nás věřili a později se prokázal opak.
Má smůla spočívá v tom, že jsem byl předsedou Valného shromáždění OSN v době, kdy na jaře 2003 došlo k invazi do Iráku vojsky tzv. koalice ochotných vedených USA a tato intervence byla ospravedlněna zjištěním zpravodajských služeb, že irácký diktátor Saddám Husajn shromáždil zbraně hromadného ničení (ZHN) a stal se tak hrozbou nejen pro region, ale pro celý svět. Těmto informacím uvěřila i česká vláda a explicitně je podpořil tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pamatuji si, jak tehdejší ministři zahraničí a obrany přesvědčovali poslance, že tyto informace jsou pravdivé, ověřené a spolehlivé. A většina Sněmovny jim uvěřila, neboť jednak poslanci neměli žádné informace, které by to zpochybnily, jednak přece nebylo u nás běžné zpochybňovat závěry spojeneckých zpravodajců.
Vysvětluji touto zmínkou mou jistou skepsi k „nezvratným a jednoznačným argumentům“ zpravodajských služeb.
A prý použili stejná krycí jména, jako použili v České republice o 4 roky dříve? To je u profesionálů z GRU až překvapivě amatérské. Já jsem 20 let pašoval knihy do normalizačního Československa. Občas jsem na britský pas zajel do Polska, Maďarska a Berlína na setkání s chartisty. Ani ve snu by mne nenapadlo, aby pašovací kamion jel pokaždé se stejnou SPZ, nebo že bych na utajená setkání jezdil pod stejným jménem. Není to samozřejmě zcela srovnatelný případ, ale zarazilo mne to. Existují důkazy, že Miškin a Čepiga jsou skutečně rozvědčíci z profesionální GRU?“
2003
Čas diplomacie sa skončil. Na rade je vojna
„Po včerajšku je jasné, že OSN je mimo hry. Spojené štáty, Británia a Španielsko stiahli návrh druhej rezolúcie o Iraku a otvorili si tak cestu k akcii. Svet môže kričať, že tak urobia bez mandátu OSN, ale to je všetko. Čas, ktorý mali Francúzi a ich spojenci z protivojnového tábora, vypršal. Teraz sa ich už nikto na nič nebude pýtať.
Ich pokusy oddialiť zásah zlyhali. Na vine je jediný človek: Saddám Husajn. Akcia v Iraku nie je víťazstvom „vojnychtivej“ Ameriky ani prehrou „mierumilovného“ Francúzska. Akcia v Iraku je odpoveďou na nerešpektovanie základných princípov irackým režimom.
Ide o vojnu a mier. Ale v skutočnosti sa už včera rozhodovalo aj o budúcnosti sveta. Vojna, ku ktorej sa blížime, sa začína v situácii, keď je svet rozhádaný ako už dávno nie. Spokojní nemôžu byť ani na jednej strane: Francúzi preto, že akcii nedokázali zabrániť, Američania preto, že nedokázali presvedčiť ostatných, že je aj v ich záujme.
Čas diplomatov vypršal, teraz budeme stále častejšie vídať uniformy.“
.
30.1.2003
„Vojnu cítiť vo vzduchu, napriek tomu sme sa ešte stále nedozvedeli, či a kedy sa začne. Ten, kto čakal, že to bude vedieť po posolstve prezidenta Georgea Busha o stave únie, musí byť sklamaný.
Krajiny podporujúce vojnu
- Veľká Británia
- Taliansko
- Dánsko
- Holandsko
- Portugalsko
- Maďarsko
- Poľsko
- Česko
- Slovensko
- Poľsko
- Slovinsko
- Bulharsko
- Rumunsko
- Lotyšsko
- Litva
- Estónsko
11.2.2003
Ake bude NATO?
„Posledných desať rokov sme počúvali, že NATO je o spoločných hodnotách. Že je to spoločenstvo krajín, ktoré sa veľmi podobne pozerajú na svet. Presne tak sme alianciu vnímali. NATO bolo zárukou, že budeme patriť do slušnej časti sveta. Irak všetko zmenil.
Zrazu nie je nič isté.
ON je príčinou vojny, on dvanásť rokov klamal a podvádzal svet. To on urobil z Bezpečnostnej rady smiešny klub, v ktorom sa nedá dohodnúť na ničom dôležitom.
Bezpečnostná rada nedokáže reagovať na hrozby.
nesplnil ani jednu z rezolúcií, na ktorých sa OSN dokázala dohodnúť. Napriek tomu majú mnohí členovia OSN pocit, že Amerika ide do vojny neoprávnene.
Kostolny – z coho to obvinujes OSN? Ze funguje, ze podla jestvujucich medzinarodne dohodnutych pravidiel brani agresii unilateralnej sily?“
5.4.2003
„Preto je pre prezidenta určite výhodou, keď do kampane bude vstupovať v pozícii úspešného vrchného veliteľa ozbrojených síl a hlavne s nezabudnuteľnou fotografiou v leteckej kombinéze a medzi americkými hrdinami.“
11.12.2003
„Nejde však len o zárobky pre vyvolenú skupinu, ktorá sa postavila na správnu stranu. Američania tvrdia, že v hre je aj bezpečnosť. Krajiny, ktoré boli proti vojne v Iraku a celý čas slovne útočili na Ameriku, predsa nie sú zárukou, že sa teraz budú správať k spojencomlojálne.
Preziden t Bush opakovane povedal, že tí, čo sa nepridali na stranu spojencov, za svoj postoj zaplatia. Vylúčenie niektorých krajín je prvým konkrétnym činom.“
31.12.2003
„To on vyprovokoval vojnu v Iraku, rozhádal takmer celý svet, to on zúžil svet na Irak.
Svet je po posledných mesiacoch bezpečnejší, demokratickejší a slobodnejší. A to aj napriek tomu, že stále hrozia teroristické útoky a stále je dosť tyranov, ktorí ničia svojich ľudí. Pád Saddáma síce spôsobil diplomatickú roztržku dosahujúcu rozmery studenej vojny, no nepochybne svet urobil lepším. A to musia uznať aj tí, ktorí boli proti vojne.
Svet sa tohto roku rozdelil. Jedni majú pocit, že hrozby sú také silné a naliehavé, že treba konať. Druhí, že všetko sa dá riešiť aj pokojnou cestou. Jednoducho si myslia, že ešte je čas.“
https://malinova.blog.pravda.sk/2018/11/26/ako-stve-dennik-n-do-vojny/
.
Chmelár 27.4.
„Dnes o tom, že nebezpečné pre demokraciu nie sú falošné správy, ale vyhlasovanie pochybností za vlastizradu – keďže pochybovanie ako nevyhnutný predpoklad kritického myslenia je minimálne od čias Descartesa súčasťou európskej kultúry a západnej civilizácie. Ako je vôbec možné, že po Iraku ešte niekto bezvýhradne verí spravodajakým informáciám a že tí istí, ktorí nás vtedy nehanebne klamali (a ich lži spôsobili státisíce mŕtvych), dnes stále majú moc a mediálny monopol?“
https://www.youtube.com/watch?v=tOkR1gez-3Q&feature=share&fbclid=IwAR3-vBiJHZW3WXXgY1JXYffPz90tdnm5U781gWbYfa2b6K0yub4_O6O9PRQ
„Priatelia, vo svetle aktuálnych udalostí, keď je pochybovanie ako súčasť kritického myslenia označované za vlastizradu, vám silno odporúčam dnešný dokument na Dvojke. Hovorí o hone na Charlieho Chaplina, ktorý usporiadala na najslávnejšieho filmového herca FBI, ktorá jeho antifašistické, antikapitalistické a mierové postoje vyhodnotila tak, že pracuje pre Moskvu. Zašlo to až tak ďaleko, že počas mccarthizmu ho na základe krivých obvinení vyštvali zo Spojených štátov, do ktorých sa nesmel vrátiť vyše dvadsať rokov. Nech je tento film varovaním pre všetkých, ktorí aj po sedemdesiatich rokoch od tejto šialenej doby podliehajú tak ľahko tým najabsurdnejším paranoidným konštrukciám.“
https://www.facebook.com/DvojkaRTVS/photos/a.330323427039736/5429881053750589/
Chmelár 28.4.
Svoju propagandu „férového rozdelenia zodpovednosti a solidarity“ (ale nevolajte to kvóty na migrantov) vedú tiež:
.
.
.
Reakcia Korčoka: O solidarite sa píše aj v programovom vyhlásení vlády
„Richard Sulík hovorí, že Boris Kollár doplietol tému migračných kvót a pakt o utečencoch teraz nie je na stole, pretože na ňom v EÚ nie je dohoda. Prízvukuje, že aj SaS je proti povinným kvótam.
Dlhodobý postoj Slovenskej republiky k migrácii je známy, odmietame povinné kvóty a povinné prerozdeľovanie migrantov, zareagoval minister zahraničných vecí Ivan Korčok (nominant SaS) na vyhlásenia Borisa Kollára.
Férové rozdelenie zodpovednosti a solidarity
Pakt o migrácii a azyle predstavila Európska komisia minulý rok v septembri a s členskými krajinami sa o ňom stále vedú rozhovory. Predstavila ho práve von der Leyenová. Je v ňom aj princíp „férového rozdelenia zodpovednosti a solidarity“. Znamená to, že komisia stanoví, čo musia urobiť ostatné členské štáty, aby pomohli členskému štátu, ktorý je pod migračným tlakom a v ohrození.
Jednou z možností je, že prijmú na svojom území niektorých žiadateľov o azyl premiestnených z členského štátu, ktorý sa ocitol v ťažkostiach, a cieľová krajina určenia dostane peniaze od Únie. Ďalšou možnosťou je prispievať do spoločnej pokladnice na riešenie problémov s migráciou. „Každý štát si môže vybrať, či prijme premiestnených migrantov alebo bude finančne podporovať návraty,“ píše sa na stránke Európskej komisie. Povinné prijímanie utečencov tak tento dokument vylučuje.“
https://dennikn.sk/2368996/boris-kollar-odmieta-pakt-eu-o-utecencoch-v-rovnaky-den-bude-od-bruselu-pytat-miliardy/?ref=tit
.
pod petíciou za obvinenie prezidenta Zemana z... ...
Primitívni Česi, ktorí útočia na p. Zemana... ...
Na rozdiel od Zemana, Psychopatovic si tych... ...
Ej veru tak nejako to je. ...
Za ten cas, co som mal moznost byt v Japonsku,... ...
Celá debata | RSS tejto debaty