malinova

O čo ide nemeckým politikom. Určite nie o ľudí a obete na Ukrajine, ale zas takto o obchody:

„Militantný vojnový štváč Merz vlani v nemeckom parlamente vyhlásil, že už nejde ďalej tolerovať ruskú vojnu na Ukrajine, že rakety vraj padajú na nemocnice a škôlky,“

Pritom prebiehajúca genocída ich nezaujíma, lebo tam nemajú obchodné záujmy!

To je fakt pre naivných hlupákov, že by nemeckých politikov a oligarchov zaujímali škôlky a nemocnice na Ukrajine!

Seriózny rozbor v politike sa vždy zaoberá cieľmi v ekonomike a obchodnými záujmami štátov. 

Propaganda sa zaoberá škôlkami, aby zakryla obchodné záujmy korporácií na vojnách.

Michael Svatoš:

Komu vlastně slouží válka do posledního Ukrajince, analýza.

„Nikoli, Merz není v žádném případě idiot, protože pracoval ve vedoucí pozici ve společnosti BlackRock. A je tak jasné, že prodlužováním války na Ukrajině sleduje ve skutečnosti jiný cíl, než pomoci Ukrajině, a oslabit Rusko. Cíl, který Merz sleduje, je zachovat německou ekonomickou dominanci nad středoevropským prostorem, nebo chcete-li, nad prostorem bývalých evropských satelitů SSSR. Německo tato území a tyto pracovní síly potřebuje jako neustálý zdroj pro dodávky  levných komponentů a polotovarů, z nichž se potom v Německu smontují drahé německé výrobky na export do USA, a do Číny, a do západní EU. Jamile tento zdroj levných polotovarů a levných pracovních sil vyschne, německá ekonomika se okamžitě zhroutí. Základním paradigma každého německého kancléře tak musí být, nedopustit, aby se bývalá střední Evropy ekonomicky rozvinula a vyšvihla na německou nebo švýcarskou úroveň, protože v tom okamžiku by skončil celý německý hospodářský zázrak. Proto Merz hodlá zakázat zprovoznění plynovodu Nord Stream, protože jakmile se dovoz levného ruského plynu a ropy do Střední Evropy a na Balkán obnoví, získají tyto země a jejich národy citelnou ekonomickou a finanční výhodu nad zeměmi Západní EU, které budou nuceny i po válce používat výhradně drahou Green Deal elektřinu. Proto Merz, a další nyní tak útočí na Orbána, že si v Maďarsku buduje moderní pracovní místa, a dokonce i ředitelství a výzkumná centra čínských mega-korporací pro celou Evropu. Zatímco Číňané jsou ochotni umisťovat tato luxusní pracovní místa i ředitelství v zemích bývalých evropských satelitů SSSR, a tím odstartovat jejich moderní ekonomický růst, a srovnat tak konečně životní úroveň Východu EU se Západem EU, což Brusel slibuje, ale nikdy nehodlá splnit, protože by to byl konec německé prosperity, země západní EU tak učinit nikdy nehodlají. Válka na Ukrajině znamená trvalé poškozování prosperity východní EU, a to je stav, který Německu bytostně vyhovuje. V opačném případě, by totiž rozvoj ekonomik Ukrajiny, a zemí bývalých evropských satelitů SSSR, znamenal obrovský tlak na návrat pracovních sil z Německa do těchto zemí. A to je, po konci výroby levných polotovarů pro německou konečnou výrobu produkovaných špatně placenými dělníky v těchto zemích, druhý vražedný stav, který Německo nesmí v žádném případě nikdy dopustit. Německo proto klidně bude největším investorem v Číně, a bude Číně podkuřovat, aby přilákalo její lukrativní moderní investice na své území. A bude všechny poštvávat proti Rusku. A bude prodlužovat válku na Ukrajině až do posledního Ukrajince. Protože mu pro ekonomické přežití nic jiného nezbývá. Zbytečná smrt každého dalšího Ukrajince tak pro Němce neznamená nic jiného, než jistotu dalších tučných jitrnic na talíři. Není to tedy Putin, kdo se chystá uvrhnout Čechy a Slováky do otroctví, ale Merz, kdo se chystá udržet Čechy i Slováky v německém nevolnictví. (P.S. Místo Německa si v závěrečných odstavcích dnešní analýzy můžete klidně dosadit Brusel, a západní EU. Vyjde to na stejno.)

Nový německý vůdce Friedrich Merz si v pátek 23. května telefonicky notoval s čínským prezidentem Xi a potvrdil mu, že Německo se důsledně drží politiky jedné Číny, (ne Tchaj-wan), a pod jeho novou vládou hodlá dále pragmaticky rozvíjet strategické partnerství s Čínou. Tato pro-čínská politika nového berlínského kancléře je v ostrém kontrastu se současným tažením českého ministra zahraničí Jana Lipavského, (ex-Pirát, nyní ve službách Fialova politického volebního gangu “za vítězství v podzimních volbách – Spolu”), i s dlouhodobými snahami tzv. Českých Tchajwanců, (ano  Tchaj-wan), shromážděných kolem předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), které směřují k nahrazení dosavadního oficiálního “formálního strategického partnerství mezi Čínou a ČR”, definovaného ve strategických dokumentech ČR ještě z doby hradního úřadování Miloše Zemana blahé paměti, nějakou novou, oficiální, a už proti-čínsky laděnou doktrínou českého státu. A Lipavský dokonce před pár týdny vytruboval v mainstreamu, že tuto strategickou změnu vztahu ČR k Číně brzy předloží fialové vládě k posouzení, v souladu s jejím programovým prohlášením.

Tento diametrálně odlišný přístup české fialové a německé Scholz-Merz- politky k Číně už nese pro Českou republiku viditelně neblahé důsledky. Podle před pár dny publikované oficiální zprávy, berlínským kancléřstvím přímo vlastněné renomované agentury GTAI, byla Čína v roce 2024 třetím největším investorem v Německu, a založila v něm 199 nových firem, (1 -USA – 229, 2 – Švýcarsko – 202, 4 – Velká Británie – 137, 5 – Holandsko – 97, 6 – Turecko – 86). Letošní nárůst nových čínských firem založených v Německu však už představuje další slibný nárůst + 42%, a při dlouhodobém prudkém poklesu zájmu cizího kapitálu investovat v Německu do nových firem, se nelze divit, že Merz v pátek telefonoval Xi, a mazal mu med kolem pusy, aby investoval ještě víc. Čínská ekonomika stále roste, zatímco německá se propadá do deprese. Nové firmy v nových moderních oborech znamenají nová dobře placená místa, a Merz se proto k Číně chová pragmaticky, a hodlá Germánům prostřednictvím čínských investic zajistit i nadále jejich oproti Čechům značně vyšší platy. Fiala kráčí důsledně opačným směrem. Za jeho vlády zkrachovaly všechny slíbené zahraniční investice do ČR, Plzeň-VW, Dolní Lutyně – Jihokorejci, a Fialou osobně naslibovaná největší investice v historii ČR zatím skončila jen hromadným propouštěním stávajících zaměstnanců, dokonce bez zvýšeného odstupného.

Naopak Německo získalo jen loni investici čínské společnosti Nexperia do výroby čipů v Hamburku, a to dokonce bez jakýchkoli dotací! A doslova husarský kousek se pak letos 15. května podařil Victoru Orbánovi, když oznámil pro budoucnost Maďarů naprosto fantastickou zprávu, že čínský výrobce automobilů BYD umístí své evropské ředitelství, i výzkumné a vývojové centrum v Budapešti. Ta zpráva vynikne, pokud si uvědomíme, že čínský BYD je mimořádně rychle rostoucí firma, a v roce 2024 už vyrobila 4.3 miliony automobilů, (Toyota 10.8 milionů, VW + všechny jeho klony včetně Škoda Auto 9 milionů). A že tedy mít hlavní evropskou továrnu, ředitelství, i výzkumné a vývojové centrum čínské automobilky BYD na svém území, je mimořádný strategický politický úspěch, i záruka mnoha tisíc budoucích velmi skvěle honorovaných pracovních míst. Pravděpodobně pokud by nebylo v posledních letech protičínské politiky Českých Tchajwanců, ODS, STAN, KDÚ-ČSL, TOP-09, a Pirátů, a pokračovalo by se v pro-čínském odkazu politiky Miloše Zemana, nějaký jiný český úřadující premiér by mohl letos 15. května v Praze hypoteticky vyhlásit Orbánova slova, a pár tisíc Čechů, možná Ostravané, nebo Brňané, by se mohli těšit na mimořádně slušný růst svých platů. Jen projekt ředitelství a výzkumu a vývoje BYD vytvoří v Maďarsku na svém začátku 2000 v naprosté většině vysokoškolských technických pracovních míst, a taková místa česká ekonomika potřebuje jako sůl, tím spíš, že vědecké granty pro maďarské univerzity se z ředitelství BYD jen pohrnou, jak sliboval na konferenci s Orbánem ředitel BYD Wang Chuanfu. Pokud může kancléř bohatých Germánů Merz nyní horovat za pragmatické strategické partnerství s Čínou, jen aby do Německa přilákal moderní skvěle placená pracovní místa, pak je s důrazným podivem, proč premiér chudých Čechů Petr Fiala nyní nechává prostřednictvím ex-Piráta Jidáše na Čínu ideologicky bigotně útočit, zejména, když nám krachuje naše domácí ekonomika, a v celé zemi se na mnoha místech hromadně propouští. Návrat k pragmatické zahraniční politice se tak zdá být po volbách pro blaho Čechů už naprosto nevyhnutelný.

Celá nová politika německého kancléře Merze je ostře namířená proti českým národním zájmům. Merz v reakci na Trump-Putinův poslední usmiřovací telefonát zahájil řadu kroků, aby donutil Putina k uzavření míru na Ukrajině podle svých vlastních podmínek, které v žádném případě neodpovídají dosavadnímu výsledku války, ani neodstraňují její základní příčiny.

Merzovy podmínky a ultimáta jsou na první pohled zdánlivě namířeny ve prospěch Ukrajiny. Poslední německá výhružná ultimáta požadují “úplný celoevropský zákaz dovozu ruského plynu, a zákaz znovu zprovoznění výbuchy poškozeného potrubí Nord Stream“, a navrhují vyloučení 20 ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Ačkoli jsou tyto návrhy prezentovány jako důrazný tlak na Rusko, aby ustoupilo Ukrajině, a povolilo její členství v NATO, a povolilo jí mít velkou, silnou a moderní armádu, a povolilo rozmístění evropských vojenských sil na Ukrajině, což jsou pro Rusko všechno požadavky naprosto nepřípustné, budou všechny tyto nové Merz sankce proti Rusku naprosto neúčinné, protože zcela pomíjejí základní geostrategický fakt války na Ukrajině, a to, že Čína v žádném případě nenechá Rusko, aby nezvítězilo. Merz má k dispozici tisíce velmi schopných německých vládních analytiků, a není přitom schopen pochopit, že pokud by Evropské sankce začaly být proti Rusku opravdu účinné, tak Čína okamžitě zareaguje opakováním politiky USA ze druhé světové války známé jako Lend-Lease Act, a dodá Rusku za extrémně výhodných podmínek vše, co Rusko bude pro dosažení vítězství dle svých cílů potřebovat?“

.