Je Rusko nepřítel?

„Dialog napříč: Tucet osobností z různých názorových proudů odpovídá na otázku, zda je Rusko možné považovat skutečně za nepřítele.

Jan Keller, sociolog

„Sledujeme obrovské pokrytectví v přímém přenosu. Rozjela se kampaň, která zatajuje, že Rosatom nevadí Finsku, Maďarsku, Indii, Číně, Turecku, Egyptu aj. Česká veřejnost se nedozví, že na projektech Rosatomu po celém světě se významně podílí asi dvacet našich firem. Naše média buď vůbec nevědí, anebo si nedovolí informovat o tom, že dceřiná společnost Rosatomu TVEL dodává jaderné palivo typu Kvadrat i do některých amerických jaderných elektráren. Na Ukrajině pečuje Rosatom o jaderné elektrárny, kde pracují ruské reaktory VVER. V našich médiích se k problematice vyjadřují pouze opoziční politici, kteří jsou sice skvěle ideologicky uvědomělí, o technické stránce věci však nemají ponětí a zdá se, že to nikomu nevadí. Těch, kteří vykřikují, že šéf Rosatomu je na sankční listině Evropské unie, se nikdo nezeptá, proč stále ještě odebíráme ruský zemní plyn, jestliže šéf Gazpromu je na té samé sankční listině. Doufám, že aspoň Senát navrhne uvalit na odběr zemního plynu z Ruska přísné embargo.“

Ilona Švihlíková, ekonomka

„Vztah tzv. západních zemí vůči Rusku ukazuje názorně posilování nového mccarthysmu. Sestavování seznamů těch, kteří si dovolí Rusko nevnímat jako esenci zla, ale přimlouvají se za diplomatická řešení konfliktů, je přitom jen špičkou ledovce. Za nenávistnou rusofobií stojí jak ekonomické a geopolitické motivy, tak vnitropolitické zájmy. Vnitropoliticky slouží rusofobie k vyřazení celé skupiny obyvatelstva z veřejné debaty jako „nepřijatelné“. Ke štvavým kampaním se navíc ráda připojí veřejnoprávní média, takže v celé společnosti roste atmosféra strachu, kdy se člověk už může bát říci, že rád poslouchá Čajkovského.

Rusko představuje pro USA rivala v mezinárodních vztazích, kde pozice USA dlouhodobě slábne. V neposlední řadě jde samozřejmě o ekonomické zájmy – jak vojensko-průmyslového komplexu v USA, tak šířeji o zájmy amerických ekonomických kruhů. Načasování „objevu“ BIS ve stylu „highly likely“ po sedmi letech je svým způsobem dokonalé, zabíjí mnoho much jednou ranou. Sputnik V nepadá v úvahu, stejně tak Dukovany, posiluje se tlak na to, aby nebyl dokončen Nord Stream 2. Do toho je samozřejmě před volbami v ČR a USA zvyšují napětí na Ukrajině.“

„Teď jsem si přečetl perfektní analýzu této frašky na webu EXANPRO. Doporučuji všem. Oni mají většinu jejich článků jen pro předplatitelé, ale tentokráte to pustili všem. Pefektní zhodnocení“:

Proč se vláda tak trestuhodně podřizuje a proč je BIS umožněno trvale klamat a poškozovat národní bezpečnost?

Souhrnná analýza

„Babiš sdělil, že pro toto „důvodné podezření“ existují „jednoznačné důkazy“, avšak někdo mu zapomněl říct, že pro to, aby měl podezření, ještě nemusí mít jednoznačné důkazy. Ale pokud už někdo má jednoznačné důkazy, tedy něco nezpochybnitelného, což můžeme nazvat přímými důkazy*, pak už nemusí mluvit o podezření a může přejít přímo k obvinění. Jenomže Babiš ani nikdo jiný z vlády netlumočili žádné obvinění, ale mluvili jen o podezření, a přesto se česká vláda rozhodla vyhostit ze země ruské diplomaty a členy ruského personálu. (Zase někdo, kdo měl přijít, aby to Babišovi vysvětlil, tak nepřišel…)

Babiš uvedl, že ty údajné jednoznačné důkazy* byly získány vyšetřováním bezpečnostních složek. Avšak ani Policie ČR, respektive Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve svém „komickém“ příspěvku na sociální síti Twitter a na webu Policie ČR nepíše nic o žádném obvinění, a dokonce ani o podezření (tu komičnost vysvětlíme dále v textu). Pouze žádá občany o pomoc při pátrání po dvou osobách v souvislosti s prověřováním okolností závažné trestné činnosti. Takže policisté po více než šesti letech od incidentu ve Vrběticích stále cosi prověřují. Nyní prověřují nové poznatky o pohybu dvou osob v určitých místech ČR a jelikož žádají občany o pomoc, tak toho o jejich pohybu moc neví. A neví to ani Bezpečnostní informační služba* (BIS), jinak by přece tyto informace policistům předala a ti by je pak nemuseli žádat od občanů. Tak jaké to jsou ty jednoznačné důkazy, když Policie ČR ještě pořád něco prověřuje a případ je tak stále otevřený a nejasný? Na základě čeho se tedy vláda rozhodla vyhostit ruské diplomatické a jiné pracovníky?

Odpověď je jednoduchá. Vláda jednala na základě zpravodajské fabulace* BIS se zapojením mocnějšího zahraničního partnera, či spíše nadřazené mocnosti. Termín „zpravodajská fabulace“ je v této kauze klíčovým termínem, proto uvádíme jeho definici:

Zpravodajská fabulace (intelligence fabrication)

Vytváření smyšlených (nepodložených) zpravodajských závěrů s cílem ovlivnit národní politiku a politiku spojenců požadovaným směrem. Cílem je rovněž ovlivnit veřejné mínění, a tím podpořit požadovanou politiku jak na národní úrovni, tak na úrovni politických spojenců, případně na úrovni mezinárodních subjektů (především NATO a EU). 

V procesu zpravodajské fabulace jsou obvykle zpravodajské závěry předdefinovány, přičemž jsou podpořeny účelovým výběrem zpráv (informací) nebo jejich úpravou tak, aby formovaly požadovaný závěr. Pro snadnější proces fabulace přímo na ústředích zpravodajských služeb se vytvářejí zdroje informací, jež zpravodajským službám poskytují falešné či upravené informace vydávané za přímé poznatky (získané od zdrojů s přímým přístupem k informacím).

Z proslovů premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka zaznělo několik takovýchto interních rozporů a samozřejmě dramatických vsuvek, které měly sugestivně navodit vážnost celé situace, propojení České republiky se Západem a nepopiratelnou vinu Ruska.

Kauza s obviněním Rusů z výbuchů ve Vrběticích obsahuje celou řadu dalších rozporů, které nemohou obstát. Babiš s Hamáčkem se například snaží veřejnosti namluvit, že policisté nebo kontrazpravodajci* přesně věděli, jak to bylo s těmi výbušnými zařízeními v obou skladovacích budovách a kdy a kde byly plánovány exploze výzbrojního materiálu a co sabotérům nevyšlo. To je opravdu zajímavý vědecký počin, kdy příslušníci českých bezpečnostních složek na jedné straně nevědí nic konkrétního o fyzickém pohybu obou Rusů na území ČR, a hlavně v areálu muničního skladu, přičemž žádají o pomoc veřejnost, ale na straně druhé dokázali zpětně přečíst myšlení a přesný záměr záškodníků a určit, co se v muničním skladu přihodilo, a to i za situace, kdy sami přiznávají, že ze zničených objektů nemohl být získán žádný materiál pro forenzní analýzu. Ale o tom a o dalších rozporech podrobněji zase v jiných analytických produktech.

Vláda se dlouhodobě a trestuhodně podřizuje cizím mocnostem. Hraje divadelní frašku, že se nechce ohýbat před Ruskem, ale opakovaně se ohýbá před západními mocnostmi. A Babiš jako premiér se propůjčuje ke stále větším pokleskům. Politická opozice obviňuje Babiše ze lží, ale když Babiš přijde opravdu s velkou lží, tak většina z té podivné opozice jásá a přidává se na stranu Babiše, protože se lže o Rusku, a to se chce každý před tím Západem předvést. Nikomu nevadí, že je tím ohrožována národní bezpečnost* České republiky, která je přetvářena v předpolí v působení proti Východu. Tak tu byly frenetické ohlasy na přijatá opatření v souvislosti s kauzou „Zabiják s ricinem“ a nyní je to podobné i v kauze „Záškodníci z Vrbětic“. Nikdo už neřeší, nakolik jsou tyto historky pravdivé, neboť hlavní je, že jsou namířeny proti Rusku.

Babiš při každé příležitosti zmiňuje, že jsme svrchovaná země, aby vzbudil dojem, že podle toho také jedná. Ale sám moc dobře ví, že vždycky jedná v zájmu cizí mocnosti, obzvláště jedná-li se o vyhošťování ruských diplomatů podle požadavků Velké Británie (v roce 2018) nebo Spojených států (rok 2020 a 2021), o přijímání permanentních protiruských sankcí a o účast na zahraničních vojenských misí jakou je např. mise v Pobaltí. Navíc svrchovanost naší země už nám nezaručuje ani Ústava ČR (podrobně vysvětleno v produktu 31016 „Problematická Ústava ČR nezaručuje svrchovanost republiky a obsahuje další rozporná ustanovení“). Vše je jen politická hra se zapojením mocnějšího zahraničního partnera, či spíše nadřazené mocnosti.

Ještě horší věcí však je, že v České republice je mnoho občanů a taktéž novinářů, kteří tomu všemu, co se kolem nich děje, a tomu, jak je jim to vládou interpretováno bezmezně (bez znalosti věci) i bezostyšně (s předpojatým zápalem) věří. Ve stejném produktu 11089 z listopadu 2018 jsme uvedli následující text:

„Je stále mnoho českých občanů, kteří nevěří, že bychom jen podřízeně konali ve prospěch cizích mocností a že by snad NATO a EU představovaly něco negativního pro vývoj lidstva v Evropě – zejména lidstva z bývalých socialistických států. Avšak tito občané budou mít příležitost se přesvědčit o svém omylu, a to nejpozději do roku 2030.““

(veľmi krátené, prečítajte si celý rozbor)

https://www.exanpro.cz/pusobeni-zpravodajskych-sluzeb/674-municni-sklad-ve-vrbeticich-cilem-operace-ruske-gru-kdyz-se-vytvari-zpravodajska-fabulace-musi-se-to-umet-ale-bis-se-tohle-nikdy-nenauci-aneb-proc-se-vlada-tak-trestuhodne-podrizuje-a-proc-je-bis-umozneno-trvale-klamat-a-poskozovat-narodni-bezpecnost

„Politika je byznys. Politik, žel, jedná tak, aby měl postaráno o koryto i v dalších letech. Realita není příliš podstatná…

Spíš bych očekával zaručenou zprávu, že senátorní Miroslavu Němcovou znásilnili ufoni, než že speciální ruští mutanti agenta Bonda vyhodili ve Vrběticích do vzduchu starou munici proložených pancéřovkami, samopaly a kulomety.

Tak hodnotí senátor Jaroslav Doubrava operetní árii premiéra Andreje Babiše, zazpívanou v sobotu večer ve vládním kabaretu pro mediální šmouly.¨

Náhle obvinit nějaké agenty po 7 letech od výbuchu? Bylo využito prefabrikátu zpravodajských služeb. V politickém světě je normální, že zpravodajské služby připravují do zásoby různé prefabrikáty obvinění, aby byly ve vhodný okamžik využité k prosazení určitých zájmů. Monitorují se hovory zájmových osob, sledují tzv. zájmové osoby, cizí diplomaty, aby podle potřeby mohli být tito lidé obviněni z podvratné činnosti.

Buď dojde k nějaké katastrofě, třeba k výbuchům ve Vrběticích, nebo někdo spadne nebo je hozen pod vlak, nebo není objasněna automobilová nehoda nějakého člověka, dojde k výbuchu v chemičce atp., a k události jsou přiřazeni údajní pachatelé z řad sledovaných podvraťáků. Nebo tajná služba způsobí nějaký incident (třeba pseudo otravu Skripala) a je k tomu přiřazen příběh a údajní pachatelé. Někdy jsou využívány neověřené zprávy opozice proti státu, který je v hledáčku tajné služby.

Ale vytvořený příběh o agentech na první pohled bývá přitažený za uši. To nevadí?

Asi nevadí, protože jde pouze o momentální politickou zbraň, aby mohlo dojít k nějakým momentálním sankcím, ke kterým jinak nejsou žádné důvody. Jde o příběhy vytvořené pro média. Tedy pro oblbnutí čtenářů a diváků TV ptákovin. Za nějakou dobu se na to pozapomene a nikdo se nezabývá tím, jestli vyprefabrikované podezření bylo prokázáno.

Politika je byznys. Politik, žel, jedná tak, aby měl postaráno o koryto i v dalších letech. Realita není příliš podstatná. Proto v senátu potkávám sotva desetinu rozumně se chovajících senátorů. A chovají se tak i mimo politiku, aby se mohli udržet v prostředí, které jim vyhovuje. V době výbuchu byl premiérem Bohuslav Sobotka. Označil to za teroristický útok. Sobotka ze sebe vypustil: „Proč by se Rusko dopouštělo státního terorismu na území České republiky? Podle mého názoru s tím cílem destabilizovat situaci, protože Rusům naše vláda nevyhovovala.”
Přitom Sobotkova vláda byla stejně nijaká jako předchozí vlády. Prostě, účelové žvásty.

Ale proč se to zjevilo náhle v dubnu 2021?

Je to v rámci „spolupráce“ NATO proti Rusku. Teď je hledání záminek „diplomatického“ postupu proti Rusku téměř každodenním hitem. Kromě toho je doslova oficiálně předváděna snaha vyšachovat Rusko z ohromného mnohalimiardového kšeftu na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Nic jiného nad „náhlým objevením“ ruského teroru není.

Prý se GRU měla zaměřit na vrbětické sklady, protože tamní munici měli Američané dodat povstalcům v Sýrii. Rusko se naopak ve válce angažovalo na straně syrského prezidenta Bašára Asada.

Je to debilní zdůvodnění. Islamisté dostávali starou munici z východního bloku horem dolem. Vyhodit dva baráky s municí, pancéřovkami, minami, samopaly a kulomety ve Vrběticích? To by byla jen nepatrná kapka v moři zbraní a munice, kterou NATO cpalo do rukou bestiálních islamistů.

Proč se do toho zapojil Babiš a Hamáček?

Řekl bych, že to dostali to rozkazem od STB. Dnes se tomu říká BIS. Dříve STB byla mateřskou školkou Moskvy, dnes je BIS genderově vyváženou mateřskou školkou Washingtonu. Že k tomu došlo právě teď? Hamáček chtěl letět do Moskvy. Vezměte si tu politickou tragédii, kdyby Rusko souhlasilo s velkorysými dodávkami Sputniku V, po kterém volá a chce většina našich občanů. To by Rusko bylo najednou andělem, ne klubkem teroristických zmijí. Proto připravený scénář byl spuštěn v právě teď. Jiné vysvětlení mě nenapadá.

Kdo mohl výbuchy způsobit?

Napadá mě jenom konkurenční kšeftařská skupina se zbraněmi. A skutečnosti, o kterých jsem mluvil. Závažné nedostatky při zacházení s „uskladněnou municí.“

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/doubrava-vrbeticka-hysterie-je-zpravodajske-hra/

„Doufám, že tato ulhaná a vazalaská Česká vláda bude kompletně pohnána k trestní odpovědnosti za zcela záměrně”vykonstruovaných intrik kolem Vrbětic”

„Babiš couvá až ho musejí chystat aby neupadl. Už to není teroristicky útok voči ČR, ale útok na Bulharské zboží :)))
Ale co.. hlavně že odstavili jednoho z nejlepších, když né nejlepšího dodavatele pro Dukovany.
Ten Babiš sedí na dvou židlích, to bylo vidět na první tiskovce, kde se rozbrečel, protože věděl že to dělá proti své vůli.“

Výroční zpráva BIS ve 25 vteřinách

Postoj 20.4.:

O reakcii na výbuch v Česku by sme mali rozmýšľať s chladnou hlavou

„To naozaj chceme obchodovať s Rusmi, ako keby sa nič nestalo?“ pýtal sa včera Denník N. Narážal na nákup ruskej vakcíny Sputnik V a na odpovede viacerých politikov, ktorí odmietli naše rozhodovanie o Sputniku priamo spájať s výbuchom v Česku. Na stránkach denníka kvôli tomu čelili plamennému apelu: „Náš najbližší priateľ tvrdí, že ho napadli, a my máme s agresorom obchodovať akoby nič, to akože naozaj?“

Nuž, na tomto výroku nesedí nič.

Česko netvrdí, že bolo napadnuté. Premiér Babiš vyhlásil, že výbuch muničného skladu nebol aktom štátneho terorizmu, ale išlo o útok na tovar bulharského podnikateľa. To akciu ruskej rozviedky na českom území nerobí prijateľnou, ale je to niečo iné ako napadnutie štátu.

Mediálne tlačenie politikov k radikalizmom typu – neobchodujme s Rusmi – však adekvátnou reakciou určite nie je. Skôr festivalom jalovej hystérie.

https://www.postoj.sk/v-skratke/3167/o-reakcii-na-vybuch-v-cesku-by-sme-mali-rozmyslat-s-chladnou-hlavou

A všimnite si, že to zas robia médiá ako Denník N!

.