Dnes je ťažké predstaviť si, aké to bolo strašné, že Kryl bol tak nemorálny, že nechápal to veľkolepé priateľstvo k štátu, ktorý nás oslobodil a dokázal ako smiešny hlupák, čo tomu nerozumie, proti tomu spievať.

Keď som videla toto video, pripomenulo mi to, že aj dnes môže niekto cítiť a vyprodukovať takú angažovanosť – vlastným telom a revom brániť Progresívne Slovensko. Myslela som si, že toto je už dávno za nami. Takto to vyzerá, keď niekto slúži telom aj celou dušou. Voľakedy sa našlo veľa takých služobníčkov. Zvláštne, že aj dnes.

„Přišlo mnoho dotazu, co to bylo za písničky, co jsem tady pouštel, že je to velmi zajímavé a kdo to byl. Byl to člověk, folkový zpěvák, který si říká JoRek, ale my opravdu nevíme kdo to je, protože ja jsem mu psal, aby se nám jaksi odhalil, ale on říká, že to neudelá, že má strach z toho, aby ho nevyhodili z práce a tak dál a tak dále. Proste, je tu demokracie, no. Tak co z toho, že jo. Je to jenom pro posluchače, kteří se ptaly, kdo to vlastně je, že to byly perfektní písničky, kdo to byl, kdo to zpívá, že by to chtěli.“

Porovnávam ich v tom, že zas je to len nemorálny človek, ktorý nechápe veľkolepé priateľstvá našich štátov, ktoré nám zaručujú slobodu a ako smiešny hlupák, čo tomu nerozumie, proti tomu spieva. Tú slobodu cíti tak, že by ho za to, čo si myslí o tom všetkom, vyhodili z práce.

To už dobre poznáme, ako sa cíti taká sloboda.

VOLBY 2017 circulus vitiosus

Angažovaná žurnalistika

Dobrý den, pane Camerone

Kdyby dnes…

Pravda a láska

V Saske Kamenici Chemnitz

Můžeme.?!

† – JoRek

Píseň novodobého otroka

K výročí

Rozkradli naši zem…, a teď kradou budoucnost

Senátorská aneb Opravdová láska

.

Ku Krylovi:

„Zavržený hned dvakrát…

Kniha, z níž jsou výše uvedeny některé citáty, přináší úplný soubor politických komentářů Karla Kryla z let 1990-93. Je nejen splátkou jednoho z výrazných dluhů, které má Česko vůči jejímu autorovi, ale i překvapivě aktuálním a výrazným hlasem do diskuse o přítomnosti a budoucnosti české společnosti, politiky a kultury.

V doslovu knihy je pak konstatováno, že Krylovy články ukazují, jak mimořádného a vskutku nezávislého politického komentátora v něm česká a slovenská společnost ztratila. Protože upadl i krátce po revoluci opět v nemilost a do nepřízně rozhlasových a novinových redaktorů, neměl Kryl možnost své publicistické texty představit širší čtenářské a posluchačské obci.

„Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce,“ zpíval Kryl v písni Demokracie z alba Monology. A jak se ukazuje, jeho slova jsou stále aktuální.

Po jeho smrti na zádušní mši v březnu 1994 přišlo politiků jen minimum. Nedorazil ani tehdejší prezident Václav Havel.“

.