Zaujíma ma, ako Kirk kritizoval Izrael alebo sionistov. Hľadala som teda k tomu nejaké informácie a našla som toto:

Charlie Kirk and the Cult of Human Sacrifice

„Mohlo se stát, že Kirk prozradil „tajemství“? Ricky Hale poznamenává: „I když Kirk podporoval izraelskou genocidu, začal zkoumat 7. říjen a nazval jej ‚inside job‘.“ Začal také upozorňovat své konzervativní křesťanské příznivce na to, že sionisté dominují médiím a jsou hlavní silou cenzury na Západě.

Kirk si stěžoval, že Izrael je jediná země, kterou nesmí kritizovat, a že se proti němu začali obracet i sionisté. Stavěl se i proti Trumpovu potlačování protestů proti Izraeli na univerzitách.

Začal také odhalovat další „tajemství“ – že židovské peníze stojí za „kulturním marxismem“. Upozornil, že některé z největších židovských organizací v USA financovaly hnutí BLM a ideologie namířené proti bělochům. Tucker Carlson to v rozhovorech potvrdil a Candace Owensová k tomu přidala svou podporu.

Pro potenciální vrahy však nejhorší bylo, že Kirk se odvracel od pro-izraelské linie, kterou byl placen opakovat. Měsíc před jeho smrtí mu Daniella Bloom – pro-izraelská fanatička – dala najevo, že „už není spolehlivý“. Její tiráda v podstatě znamenala: „Vrať se do pro-sionistické linie, Charlie – nebo jinak.“

Dear Charlie Kirk, the Noise Got to You, Too

Hale míní, že podezřelá by mohla být i Trumpova administrativa. Kirk byl sice Trumpovým podporovatelem, ale krátce před smrtí začal mluvit o Epsteinovi a požadoval úplné zveřejnění všech informací. To mohlo být pro Trumpa nebezpečné, protože ztráta konzervativního publika by ho oslabila. Kirk v podstatě veřejně odmítl Trumpův požadavek „zapomenout na Epsteina“.

Přesto je nepravděpodobné, že by Trumpova administrativa přímo prováděla politické vraždy – to se přenechává Mossadu a zločineckým strukturám sionistů. Ron Unz ve své „American Pravda: Mossad Assassinations“ přesvědčivě tvrdí, že Izrael by měl být vždy hlavním podezřelým, protože politické vraždy jsou součástí jeho státní politiky.

A samotný atentát měl znaky profesionálního zásahu. Zkušený střelec dokáže jediným výstřelem zasáhnout krk oběti – amatér by vypálil více ran. To silně nasvědčuje, že vrah byl profesionál. Připomíná to i „zázračný zásah do ucha“ Donalda Trumpa v červenci 2024, který se ukázal jako dokonale naaranžovaný mediální moment.

René Girard vysvětloval, že rituální oběti sjednocují komunitu proti nenáviděnému „jinému“. Židé podle něj přispěli k opouštění tohoto barbarského zvyku – příběhem o Abrahamovi a jeho synovi. Ale z jiného pohledu právě židovská tradice udržela kulturu oběti při životě: vždy se objevuje narativ „oni chtěli zabít nás, proto jsme zabili my je“. Od faraona po Hamana, od Hitlera po Palestince – tentýž motiv.

Podobně i 11. září: údajný útok radikálních muslimů na New York byl ve skutečnosti podvod, jehož účelem bylo přimět Američany zabíjet „nepřátele Židů“. A to se podařilo – Američané zabili miliony a sami sebe poškodili.

Pokud tedy Izrael skutečně stál za vraždou Charlieho Kirka v předvečer 11. září, pak šlo o rituální oběť – falešnou vlajku, jejímž cílem bylo sjednotit konzervativce kolem Izraele, posílit Trumpa jako loutku genocidy a umlčet ty, kdo by se odvrátili od sionistického narativu.“

.